15. den
Další noc, další bouřka. Já se normálně bouřky bojím. Hodně. Teď jsem ani neměla čas začít se bát. Jeden blesk za druhým, světla jako na diskotéce, jeden hrom za druhým, otřesy jako na rockovém koncertě. Naštěstí to byl jediný rozruch za celou noc, což jsme po včerejšku velmi přivítaly.
Ráno jsme ještě dospávaly, co šlo, takže jsme vstaly až v 9. Kemp jsme musely opustit do 11, takže jsme v 11:01 předávaly na recepci visačku od stanu.
Zuzka měla ke snídani tři piškoty, já Colu, ale i tak jsme se na kole cítily fyzicky nejlépe za poslední týden. Stejně jsme jely velmi opatrně, paní v lékárně říkala, že máme hodně odpočívat.
Po 10 kilometrech jsem si dala první jídlo po 40 hodinách (4 piškoty) a tak mi po nich ztěžkly nohy, že už jsem málem nedojela na další kopec. Tam nás zastavila další bouřka. Tak tak jsme se stihly schovat pod strom, než začalo pršet. Po chvíli začaly padat kroupy a byly jsme vážně vděčné, že máme na hlavě helmu (i tak některé propadly skrz). Po první vlně deště jsme se přesunuly o pár metrů dál a schovaly se pod překážku na hřišti určeném pro psí agility.
Pro oběd jsme se stavily do Sparu v Postojné a poprvé za celou cestu jsme potkaly ceduli se směrovkou na Rijeku. Vypadá to, že se vážně blížíme, ale ještě to nechci zakřiknout.
Další vlna deště nás potkala o pár kilometrů dál, zrovna ve chvíli, kdy jsme si chtěly sednout k obědu. Všimla si nás paní opodál a pozvala nás k sobě do garáže, ať si můžeme sednout pod střechu. Zase nás překvapilo, jak jsou lidé hodní.
Při pohledu do naší sbírky jsem se divila ještě dvakrát tolik. Přes noc naše sbírka pro slané děti poskočila o spoustu peněz. To jsem se už rozbrečela a byla vážně vděčná za to, jaké lidi kolem sebe máme.
Protože jsme chtěly dodržet doporučení paní lékárnice, dnešní cestu jsme ukončily už po 40 kilometrech kolem páté hodiny odpoledne, opět v kempu. Už při stavění stanu jsme pokecaly s dalšími bikepackery. Přijeli z Kanady poznávat krásy Evropy na kole a obdivovali náš ultra lehký stan. Taky jsme si opět dopřály sprchu, tentokrát ve velmi romantickém prostředí.
Zbytek večera jsme strávily čekáním na další bouřku a připravováním se na posledních 50 kilometrů naší trasy.
