Když jsme odjížděly od Rosemary, dostaly jsme na cestu 12 domácích vajec, mandlové mléko, které Rosemary koupila jen kvůli nám a domácí semínkový chleba. Loučila se s námi se slovy “a určitě přijeďte znovu cestou zpátky”, objala nás a ještě zamávala z příjezdové cesty.
Nás čekal dlouhý výlet. Jablečný sad, ve kterém jsme dostaly práci byl od Rosemary vzdálený 8 hodin cesty. Rozhodly jsme se, že se nebudeme nikam hnát, cestu si rozložíme na dva dny a užijeme si ji. Stihly jsme tak procházku po krásném lese, posedět v kavárně a ještě si užít trošku Napieru, přes který jsme jely.
Na naše nové ubytování pro další dny a týdny jsme dojely až za tmy. To že bydlíme mezi tisíci ještě nezralých kaki jsme zjistily až ráno. Hned v pondělí jsme ale dostaly do ruky nůžky a valily kakíkům v dozrávání pomoci. Opět prostříháváním mladých větviček stejně jako o kiwi. Tady stromy nejsou rozdělené na kluky a holky, ale všichni mají malé zelené kakíky, kteří se schovávají v zelených listech, a tak je až příliš jednoduché je ustřihnout. První den jsem jich chudínků zabila osm.
Druhý den už naštěstí dozrála jablka a my jsme je mohli začít sbírat. Respektive mohli bychom, kdyby celý den nepršelo. Dostali jsme tedy jen instrukce, jaká jablka sbírat, prošli jsme půl řady a poslali nás domů.
Ve středu jsme konečně mohli sbírat celý den. Šéf nám přislíbil, že když za den posbíráme 4 a víc krabic jablek na osobu, dostaneme příplatek. Krabice je velká přibližně 1x1x1 m. V sedmi lidech jsme jich za první den nasbírali 12. Dohromady. To znamená, že jsme nasbírali 1,7 krabice na člověka. Každý z nás měl mít aspoň 3.
Jenže teď ještě nemůžeme sbírat jakékoli jablko, co potkáme. Sbíráme odrůdu jménem Envy, což jsou prý jedny z nejlepších a nejdražších jablek. Jsou na ně kvůli tomu ale kladené vysoké nároky. Aktuálně můžeme sbírat jenom jablka, která jsou minimálně z 50% červená. Nesmí to být ale obyčejná červená, musí to být “červená na červené”, to znamená velmi sytě červená. Taky si musíme dávat pozor, aby ovoce bylo hezké, nemělo žádné černé tečky, abychom ho sbírali i se šťopkou a bez lístečků. Prostě krásné ovoce, za které jsou lidi ochotní zaplatit velké peníze.
I proto je pro nás těžké nasbírat 3 krabice na osobu. Z každého stromku utrhneme 3-4 jablka a jdeme dál. A taky je to ten důvod, proč nám ovoce na sbírání tak rychle došlo. Už ve čtvrtek dopoledne nám totiž došla zralá jablka a museli jsme se vrátit zpět na prostříhávání kaki. Práce tam nám vydržela i na celý pátek. V sobotu jsme dostali volno, ale protože teď svítí hodně sluníčka a jablka rychle dozrávají, musíme jít do práce i v neděli.
Výhodou sbírání ovoce je jeho nekonečná zásoba všude kolem. Takže kdykoli máme hlad, stačí jen natáhnout ruku a můžeme svačit tato drahá jablka co se do nás vejde. Bohužel kaki ještě není zralé, tak tu asi musíme vydržet ještě měsíc než dozraje, abychom takhle mohly svačit i kaki.
